Davidova poutní píseň.
Nemám, Hospodine, srdce naduté, povýšeným zrakem nerozhlížím se.
Do ničeho přehnaného se nepouštím, do ničeho, co je nad mé možnosti.
Což nejsem spokojený a poklidný, jako když matka své dítě nakojí?
Právě nakojenému se podobá ve mně duše má.
V Hospodina, Izraeli, skládej naději jak nyní, tak i navěky!“
Žalm 131,1-3
„Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.“
(Jan 1,1-5)
Svět vás bude nenávidět:
„Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí. Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše. To všechno vám ale udělají kvůli mému jménu, neboť neznají Toho, který mě poslal.“
Jan 15,18-21
„Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu.“
Jan 15,16
Co Bůh stvořil, je dobré:
„Neboť vše, co Bůh stvořil, je dobré a nic, co se přijímá s díkůvzdáním, není třeba odmítat; posvěcuje se to Božím slovem a modlitbou.“
1. Timoteus 4,4-5
